život

Nedávno jsem psal o svém nočním zážitku s opilou dívkou. Když jsem nad tím ještě ten večer přemýšlel – nejvíce mi v hlavě utkvělo to, jak se stále snažila utéct – tak jsem si uvědomil pro sebe jednu zajímavou věc.

Někdy to totiž vypadá stejně i v našem duchovním životě. Je nám špatně, jsme na tom mizerně, ale stále odmítáme pomoc zvenčí, jelikož jsme přesvědčení (opilí sebejistotou), že si nejlépe pomůžeme sami, že to zvládneme. Nebo si vlastně ani nepřipouštíme, že by tu nějaký problém mohl být. Jak to nakonec dopadne? Nabijeme si hubu. Někdy trochu a někdy víc a někdy nás to bude dokonce stát i třeba manželství…

Read More

Venčení psa má své nesporné výhody. Když někam jdu bez psa, tak si většinou okolí nestíhám všímat – aspoň ve městě to tak prožívám. Ale se psem se člověk může zastavit. Má čas o mnohém více přemýšlet zatímco si pes vesele čmuchá a nebo si značí své teritorium. Člověk si najednou začne více všímat detailů, které bez psa neviděl – nejen těch pěkných, ale i těch hnusných. Vidí krásně rozkvetlé květiny, ale i neuklizená a rozšlapaná psí lejna.

Read More

V poslední době si hodně připomínám jeden verš z Matoušova evangelia (6:25). V něm se píše, že nejprve máme hledat Boží království a jeho spravedlnost a že potom nám všechny ostatní věci budou přidány. Co asi budou ty ostatní věci? Ježíš o nich mluví trošku dříve. Jsou to věci, které potřebujeme k životu – jídlo, pití, domov atd.

Někdy mám tendence se srovnávat. Někdy si říkám, že by bylo dobré mít dost peněz, že by bylo fajn být slavný a uznávaný. Ano to vše by bylo dobré, ale není to tím prvním, na co bych měl myslet, není to to nejdůležitější. Nejdůležitější v mém životě má být Boží Království a Jeho spravedlnost. Read More