Tak už je to tady… máme dvě děti… zatím to zvládáme docela v pohodě, protože mám momentálně dovolenou, takže se přes den můžu věnovat Štěpánovi naplno. Drsnější to bude až půjdu do práce. To bude mít Míša asi plné ruce práce, ale myslím, že to zvládne… Občas by bylo lepší pracovat z domu a nebo být bohatý rentiér… zatím mi nehrozí ani jedna varianta, takže se musíme naučit žít s tím, co nám Bůh nachystal. Ještě že v tom nejsme sami, protože to On nejen nachystal, ale i vydatnou měrou nám pomáhá…
13.7.2010
je pět hodin ráno, vstáváme a jdeme do porodnice – jsme objednaní, dnes má Míša termín. Míša ale nemá žádné kontrakce, tak uvidíme, jak se ten dnešek vlastně vyvine…
V porodnici nás přijali, dali nám porodní box a Míša dostala urychlovač porodu. Ten až tolik nezabral a tak jsme v porodnici strávili celý den. Bylo to hodně únavné hlavně pro Míšu, která měla kontrakce docela často.
je půl deváté a pro dnešek nejspíš končíme. Míša jde spát. Zítra v 7:00 nástup na další kolo…
Jdu domů
o půl jedenácté mě Míšin telefonát vytáhne z postele. Změna plánu. Praskla voda a tak jdu zpět do porodnice
14.7.2010
je 1:20 a po sérii silných kontrakcí, které se stále vrací a nabývají na vyšší intenzitě, se jde na to. Cesta je otevřená.
je 1:50 Stella je na světě. Povedlo se to přirozeně :-) Beru ji poprvé do náruče a dělám několik fotek. Poprvé saje. Je hodně živá a kouká kolem, zajímá se o svět. Sestřička si Stellu bere na vyšetření a na noc. Usíná…
3:45 opouštím porodnici…
