Look at the Book from Desiring God on Vimeo.
Look at the Book from Desiring God on Vimeo. Skvělá iniciativa, už se těším…
Dnes večer jsem si při venčení psa četl Bibli. Zaujal mě příběh o tom, jak byl uzdraven král Ezechiáš. Tento příběh je zapsán v druhé knize Královské ve dvacáté kapitole. Zaujaly mě na tomto příběhu dvě věci. Dvě různé reakce krále Ezechiáše na to, že něco bude špatně, že se něco zlého stane v budoucnu.
Tento rok jsem se rozhodl přečíst během roku celou Bibli. Youversion.com, což je webová stránka a nebo aplikace pro mobil, nabízí mimo jiné plány čtení, které pomůžou Biblí opravdu projít. Já jsem se rozhodl pro Life Journal Reading Plan, který dal dohromady Wayne Cordeiro. Dnes jsem četl následující pasáž a došla mi jedna souvislost, které jsem si tam dříve nevšiml.
Genesis 11:31
Terach vzal svého syna Abrama, Háranova syna Lota a svou snachu Saraj, ženu svého syna Abrama, a vydali se spolu na cestu z chaldejského Uru do kanaánské země. Když však přišli do Cháranu, usadili se tam.
Některé věci, které začneme, budou místo nás muset dokončit až naše děti, protože my na to nebudeme mít sílu, nebo ochotu a nebo vytrvalost. A to je možná někdy velká škoda. Nevzdávejme se tedy příliš brzo a nenechme se okolnostmi zastavit, když víme, že ještě nejsme u cíle.
Nemůžu si pomoct, ale přijde mi, že v souvislosti s utrpením nebo nějakou nespravedlností si mnohem více stěžují lidé, kterých se daná věc osobně netýká. Také je to častým argumentem, proč lidé nechtějí věřit v Boha tak, jak Ho představuje křesťanství, protože: “Na světě je přece tolik utrpení, že kdyby byl Bůh opravdu spravedlivý a všemocný, tak by to jistě ukončil.“
Když si ale poslechnu příběhy lidí, kteří prožili těžké utrpení, tak mi přijde, že si tolik nestěžují, jako ti, kteří jsou tak nějak “v pohodě”. Nebo by aspoň měli být. Vůbec to nechápu, ale je to tak.
Myslím, že to je tím, že Ti, kteří prošli utrpením nebo nějakými těžkostmi, si jsou vědomi křehkosti života a jsou vděčni za to, co mají, jelikož prožili, že věci v životě nejsou vůbec samozřejmé. Netýká se to jen lidí věřících, ale i nevěřících. Když totiž najdu opravdovou hodnotu něčeho, co jsem dřív považoval za samozřejmost, tak mi je jedno, čemu jsem věřil, nebo nevěřil před tím. Mám totiž hmatatelný důkaz, který mi pomáhá dál. Víra to už může jen umocnit a posílit a zasadit do správného kontextu.
Nebo se pletu? Jak to vidíte Vy?
Zajímavý oddíl, na který jsem nedávno narazil při své cestě Biblí, je v Numeri 16. Je to celkem známý oddíl, ve kterém se řeší věci kolem reptání a stěžování si některých z Izraelců na cestě do zaslíbené země. Skupina lidí, kteří reptají – vlastně je to spíše povstání, nakonec špatně skončí – propadnou se do země.
Ve světle toho, co se jim stalo, jsem si říkal, jak bych dopadl já. Myslím, že za svoje reptání a neustálé stěžování si bych se propadl už aspoň třikrát. Ano, i když jsem založením optimista (dle mé ženy nenapravitelný snílek), tak si velice rád postěžuji. Na práci, na kolegy a kolegyně, na to že je špatné počasí, na neukázněné řidiče, na nespavost dcery… A tak bych mohl pokračovat dál. Read More
Už mi to opravdu nedá. Dnešní rozhovor s Petrem Tluchořem z ODS s Hospodářskými novinami mě opravdu dostal. Vzkazuje Véčkařům, že mají opustit politiku černých šerifů. Jinak s nimi ve vládě nebude. Rozhovor stojí za to si přečíst.
V této souvislosti se mi vybavuje jedna pasáž z Bible, kde Ježíš mluví o pokrytectví.
41 Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímáš?42 Jak můžeš říkat svému bratru: ‚Bratře, nech mě, ať ti vytáhnu z oka třísku,’ když nevidíš trám ve vlastním oku? Pokrytče, vytáhni nejdříve trám z vlastního oka, a tehdy prohlédneš, abys mohl vytáhnout třísku z oka svého bratra.
Myslím si, že by se představitelé ODS měli chytnout za nos a stejnou mírou naměřit i sami sobě a své vlastní straně, která je za poslední desetiletí spojována s podobnými praktikami, které odsuzují u VV. Pokud to udělají, tak potom se teprve budou moci nazvat čistou a proti korupční stranou a budou mít legitimitu na setrvání u moci.
Pokud to neudělají a neudělají to rychle, tak se zdiskreditují na další léta.
Teď je šance se posunout dál. Nepůjde to ale bez toho, aby začali sami u sebe.
Three following scriptures from Bible really got me. Our Christianity, our life style with God should have something extra. Something that nobody and nothing else could offer. Something that is not seen that much on the first sight but sooner or later it is revealed. We need God’s power. Power of the Holy Spirit. His fullness.
Without it we are just another ordinary group of people which comes together and sings together and listens to interesting information but that’s it.
Následující tři pasáže z Bible mě dostávají. Naše křesťanství, náš způsob života s Bohem by měl mít totiž něco navíc. Něco, co nemůže nikdo jiný a nic jiného nabídnout. Něco, co není na první pohled možná tolik vidět, ale dříve či později se to objeví. Potřebujeme Boží moc. Moc Ducha Svatého. Jeho plnost.
Bez ní jsme jen další skupina lidí, která se schází a společně zpívá, poslouchá zajímavé informace, ale to je vše.
It is exactly 33 days today since I have decided that I will read the entire Bible in 180 days directly from the beginning to the end. It is quite challenging, but I have to admit that I am touched by things that I have never seen there before, so during that time I’ll post some actual thoughts… they have started to stack…
I have realized that I should do that more often. Do not be stucked on one spot or theme but rather see the things from the wider perspective… so I guess that it’s gonna be continues process…
And what about you?
Je to dnes přesně 33 dní, co jsem se rozhodl, že přečtu celou Bibli za 180 dní pěkně od začátku do konce. Je to docela náročné, ale musím říct, že mě oslovují věci, které jsem tam dřív neviděl, takže časem jsem přihodím nějaké aktuální postřehy… už se mi začínají kupit…
Uvědomuji si, že bych to měl dělat častěji. Nezakopat se jen na jednom místě, nebo tématu, ale vidět věci ze širší perspektivy… Takže to vidím, na kontinuální proces…
A co Vy?