Dnes večer jsem si při venčení psa četl Bibli. Zaujal mě příběh o tom, jak byl uzdraven král Ezechiáš. Tento příběh je zapsán v druhé knize Královské ve dvacáté kapitole. Zaujaly mě na tomto příběhu dvě věci. Dvě různé reakce krále Ezechiáše na to, že něco bude špatně, že se něco zlého stane v budoucnu.
My dva spolu a šťastně se jmenuje nová série kázání, kterou budeme mít v Betanii. Téma je to aktuální v každou dobu a myslím, že bude stát za to se přijít přesvědčit, zda-li je nadpis opravdu možný naplnit.
zajímavý a velice podařený pohled na tom v čem se náboženství liší od opravdového křesťanství a víry v Ježíše
interesting and very well done view on the topic christianity vs religion
Letos to bylo stejné jako loni. I letos jsme v kostele tahali verše. Loni jsem o tom psal zde. Když jsem si teď přečetl a připomněl si tak ten loňský verš a v hlavě jsem si promítl uplynulý rok, tak musím říct, že slova toho verše se v mém životě naplnila. Zažil jsem spoustu vypjatých situací a musím říct, opravdu poctivě, že za některé jsem si mohl sám. Nicméně musím uznat, že když jsem svých chyb litoval a posil o Boha o moudrost, milost a pomoc, tak se dostavila. Bůh mi byl celý rok pomocí a nevím, jak bych se skrz ten rok dostal bez Něj.
Letos jsem si vytáhl Galatským 5:1
1 V této svobodě, do níž nás Kristus vysvobodil, pevně stůjte; nenechte se znovu zapřáhnout do otrockého jha.
Tento rok jsem se rozhodl přečíst během roku celou Bibli. Youversion.com, což je webová stránka a nebo aplikace pro mobil, nabízí mimo jiné plány čtení, které pomůžou Biblí opravdu projít. Já jsem se rozhodl pro Life Journal Reading Plan, který dal dohromady Wayne Cordeiro. Dnes jsem četl následující pasáž a došla mi jedna souvislost, které jsem si tam dříve nevšiml.
Genesis 11:31
Terach vzal svého syna Abrama, Háranova syna Lota a svou snachu Saraj, ženu svého syna Abrama, a vydali se spolu na cestu z chaldejského Uru do kanaánské země. Když však přišli do Cháranu, usadili se tam.
Některé věci, které začneme, budou místo nás muset dokončit až naše děti, protože my na to nebudeme mít sílu, nebo ochotu a nebo vytrvalost. A to je možná někdy velká škoda. Nevzdávejme se tedy příliš brzo a nenechme se okolnostmi zastavit, když víme, že ještě nejsme u cíle.
Jedno kázání, které jsem nedávno slyšel, mě docela dostalo. Bylo o známých mužích víry, kteří sloužili jako misionáři a nebo byli velice známými kazateli, a o jejich manželstvích. Někteří z nich měli výborná manželství – třeba Charles Spurgeon, Martin Luther (ten se k němu postupem času dopracoval) a nebo Charles Wesley. Někteří z nich ale obětovali svoji rodinu kvůli službě, která se tak trochu stala jejich modlou.
Bylo to docela drsné zjištění. Níže jsou moje krátké poznámky, které mi otevřely oči a ujistily v tom, že nikdo (opravdu nikdo) není dokonalý a finální výsledek našeho života se dozvíme tehdy až jednou budeme stát na soudu. Dalším zjištěním z těch všech informací z jejich životů bylo ujištění, že rodina má mít vždy po Bohu nejvyšší prioritu a nic ji nemůže nahradit.
