Před necelými 14 dny se za mnou v neděli v kostele po skončení bohoslužby stavila sličná dáma (Lucie Endlicherová), o které jsem věděl, že pracuje v TWR / Radiu 7. Netušil jsem, proč by se mnou chtěla mluvit, ale když řekla první slova, tak jsem už tušit nemusel…
Náš rozhovor dopadl tak, že tuto sobotu (6.8.2011) budu od 8:00 do 9:00 ráno v rádiu naživo. Pořad, kde se mou bude rozhovor, se jmenuje “Na sobotní frekvenci Proglasu“, takže pokud budete mít čas a chuť, tak si nalaďte radio Proglas a nebo poslouchejte živé vysílání Radia 7.
Bude to můj první rozhovor do rádia, který bude takto dlouhý a tak jsem zvědavý, jak to dopadne. Dám vědět :-)
V minulém článku jsem psal o tom, že je důležité, aby forma toho, co sděluje Církev světu, byla autentická, soudobá a přitažlivá. Jinak může být totiž velice obtížné nějaké sdělení srozumitelně předat ostatním. Dnešní část věnuji druhé straně mince. Myslím, že je také třeba, aby byl nějak přitažlivý i obsah toho daného sdělení.
Je to už mnoho let, kdy mi kamarád Jirka Karas pustil zajímavou desku od mně neznámé americké skupiny “The Violet Burning“. Deska se jmenovala “Faith and Devotions of a Satellite Heart“. Když jsem ji slyšel, tak se mi zatajil dech. Byla to dost síla. Koupil jsem si ji a přidal k tomu i některé další jejich desky. Občas jsem se díval na jejich web a pak jsem se dočetl, že přijedou do ČR. Hráli myslím poprvé na FreakFestu, ale tam jsem se nedostal. Letos už podruhé také hráli na jednom z největších hudebních festivalů v České Republice – Colours of Ostrava.
Dnes jsem byl služebně v Ostravě. Byli jsme se podívat do jedné továrny, kam nabízíme nějaký projekt. Je to továrna, kde fungují stroje ze 60. let minulého století, tovární haly pomalu zarůstají stromy a kde jsou nánosy prachu hodně vysoké. Tento obraz Ostravy jim visel v zasedací místnosti. To množství kouře a komínů mě opravdu zaujalo – nevím, jestli je to obraz vystihující hrůzy továrního města a nebo propagandistický obraz oslavující technický pokrok. Vyberte si sami :-)
Doba se změnila. Možná nám to nedochází, ale asi je to tak. Docela nedávno jsem se s tou změnou setkal tváří v tvář. Stalo se to na sociální síti Twitter. Dva mí přátelé na sebe zareagovali. Mě to udivilo a tak jsem se zeptal, jestli se znají osobně. Odpovědí mi bylo, že se sice neviděli tváří v tvář, ale znají se právě přes Twitter a proč se divím, vždyť je to přece normální.
Jedna z kapel, která určuje tvář křesťanské hudby v globálním měřítku bude hrát 14. září za humny ve slovenském Ružomberku. Více info zde. Myslím, že to stojí určitě za úvahu…