Jim Collins byl dalším přednášejícím. Tohoto pána jsem před Willow neznal. Celá jeho překážka ve mě zanechala velice hluboký dojem, že ví o čem mluví a je velice dobře připraven a téma, o kterém mluvil, měl velice do hloubky nastudované. Přednáška byla o tom, jak je možné, že někteří vedoucí a nebo organizace dosáhnou ve stejných podmínkách s ostatními mnohonásobně lepších výsledků. Proč někteří vedoucí dosáhnou cíle a jiní ne, i když byli ve stejných okolních podmínkách. Zkoumal také firmy a jejich úspěch. Schopnosti jednotlivců v jednotlivých firmách se téměř nelišily a přesto některé dosáhly mnohonásobně většího úspěchu, než ostatní. Co je odlišilo?
Téměř celou přednášku provázel známým příběhem o prvních dobyvatelích Jižního pólu – Amundsen a Scott – zde je třeba velice podrobný článek na Wikipedii, který se tímto tématem zabývá.
V rámci úspěchu vedoucího a nebo organizace je kombinace pokory a vůle velice důležitá. Ty tvoří jádro, kolem kterého se nachází další potřebné vlastnosti/chrakteristiky. V rámci svého výzkumu došel jim k těmto třem:
Fanatická Disciplína
První věcí byla jako příklad uvedena cesta dvou lidí přes USA. Každý z nich bude mít jiný přístup. Jeden půjde každý den, co to dá – ale jen podle podmínek, počasí únavy atd. Druhý půjde “jen” 30 km za den, ať se děje, co se děje – bez ohledu na počasí, stav své mysli atd. Kdo dojde z těchto dvou dříve do cíle? Odpověď je nasnadě, ten s fanatickou disciplínou, která mu umožní jít každý den 30 km.
Amundsen udělal přesně totéž – každý den šli 25-30 km a i když už byli velice blízko pólu, tak nikdy nepodlehl pokušení ujít více – snažil se každý den odpočívat 16 hodin. Bylo to z toho důvodu, aby byli odpočinutí a tím připravení na to, že může přijít sněhová bouře a nebo i něco jiného. Vyčerpaný člověk nemá v extrémních podmínkách šanci. Nechtěl, aby se přepínali.
Co je tvůj třiceti – kilometrový pochod??? Co bys měl dělat každý den opakovaně?? Je to studium, ztišení, vztahy, atd.??
Nepřetržitý výkon, konstantní nepřetržitý výkon je velice potřeba, ale disciplína sama o sobě nestačí. Je třeba přidat i inovace.
Empirická inovace
Scott vsadil při své cestě na motorové sáně, na poníky a na sebe. Motorové sáně byly úžasné, ale byla to v době expedice novinka, která nebyla vyzkoušená v extrémních podmínkách jižního pólu a tak když popraskaly motory, tak musel Scott použít plán B. Tím byli poníci. Poníci se hodně potí a tak co se stane se spoceným poníkem v mrazu? Zmrzne. A tak Scott musel použít plán C. Sám sebe. A to nevyšlo, jelikož se nevrátil živý
Amundsen na rozdíl od Scotta vsadil na to, co věděl, že bude fungovat. Během jiných expedic na začátku století začal žít s eskymáky a ti mu svým vlastním příkladem poradili. Amundsen tak došel k základní koncepci přesunu – psi, sáně, lyže. Empiricky ověřená věc, která nemusí být nejnovějším výstřelkem techniky, může přinést mnohem lepší výsledky.
= > mířená střela… Nestřílím Pánu Bohu do oken, ale snažím se co nejpřesněji zacílit a pak teprve vystřelit těžkým kalibrem
#být o jeden výstřelek pozadu :-)
Je třeba kreativitu a disciplínu dát dohromady. Kreativita není tou těžší částí z těchto dvou. Kreativita je přirozená, disciplína není.
#Pokud dýcháš, tak jsi kreativní.
Je třeba se zbavit věcí, které kreativitě stojí v cestě.
Produktivní paranoia
#Jediné chyby, ze kterých se poučíme, jsou ty, které přežijeme.
Amundsen zásoby jídla znásobil třikrát, mnohem více, možná až přehnaně si značil cestu – byl ale v Antarktidě, extrémní prostředí si žádalo extrémní přístup. Na vzdálenost, kde měl Amundsen 7 značek, Scott měl jen dvě.
Jak zvládáte disciplínu, když se daří, abyste byli silní, když je těžko. Důležité je neustále být připraven na to nejhorší, jelikož nám to v momentě, kdy se stane něco neočekávaného, pomůže být co nejlepší.
SMaC – Specific Metodic and Consistent – specifická, metodická a konsistentní – jde o to, jak trvale/konsistentně uplatňovat specifické nároky.
Příkladem hodným následování jsou jedny americké aerolinie. Pokud bychom si v roce 1972 koupili jejich akcie, tak bychom v současnosti měli velice vysoký výnos oproti jiným akciím nakoupeným ve stejném roce. Jsou to aerolinie SouthWest. Měli několi pravidel, kterých se držely velice striktně a ty jim pomohly k úspěchu – létali jen s 737 => každý pilot může letět jakýmkoliv letadlem, rychlejší odbavení, jednodušší řešení oprav a údržby, jednodušší řešení náhradních dílů a školení pozemního personálu atd. Velice opatrně expandovali.
Je takřka nutné si podržet základ a pak rozvíjet praxi!!!
Mnoho lidí říká, že ostatní jsou úspěšnější, jelikož měli štěstí. Výzkum ukázal, že štěstí vliv na úspěch nemělo.
Definice situace, která se dá označit za štěstí/zázrak:
- vy jste ji nevyvolali
- má velké důsledky – dobré a nebo špatné
- bylo to překvapivé
Great by Choice – kniha, kde se tomuto tématu Jim věnuje.
Jaká je tedy role štěstí?? Co uděláme s tím, když se to stane??
Život je o lidech, které miluješ, a se kterými jej sdílíš a trávíš čas. Jak v konečném důsledku naložíme se špatnou událostí je velice klíčové pro nás a to, co bude dál. Jako vedoucí jsme zodpovědní za naše činy!! Nebo jen za to, co nás potká?? Máme být aktivní a ne jen pasivně přijímat to, co život přinese!!
Co je opravdu kvalitní organizace??
- Podává stabilně kvalitní výkon.
- Dobré úmysly v ní nejsou nikdy výmluvou za neschopnost.
- Je trvale odolná, i když se věci mění.
#Organizace není opravdu skvělá, pokud nedokáže být skvělá bez Tebe.
Je třeba být zapojen v něčem, co přetrvá.