Je to už o něco více než dva měsíce od chvíle, kdy jsem dostal výpověď. Dnes jsem se vrátil později než jsem chtěl, jelikož jsem se naplno zapojil ve svém novém působišti. Věci se totiž od chvíle, kdy si mě na krátký rozhovor na konci února zavolal šéf inženýringu (aby mi sdělil, že jsem ve firmě nadbytečný), zajímavým způsobem vyvinuly a jsem rád, že jsem jimi mohl projít. Rád bych se s Vámi o to podělil.
V moměntě, kdy jsem výpověď přebíral, jsem tak trochu nevěřil vlastním očím. Cítil jsem bezmoc a trochu vztek, protože já bych přece (na jejich místě) řešil situaci ve firmě úplně jinak. Uvědomění si toho, že za 5 měsíců mi dojdou pravidelné příjmy od současného zaměstnavatele (dvouměsíční výpovědní lhůta + tříměsíční odstupné) a já budu muset uživit svoji rodinu z jiných zdrojů, mi pomohlo zkoncentrovat myšlení po několika hodinách emočního vypětí, kterého jsem se nedokázal vyvarovat. Téměř deset let v jedné firmě udělalo svoje.
Uviděl jsem před sebou dvě jasné možnosti. Buď se mi podaří sehnat práci v jiné firmě a budu tak dále zaměstnancem a nebo se vydám do neznámých vod OSVČ (osoba samostaně výdělečně činná) a postavím se na vlastní nohy ať už jako architekt a nebo se naučím něco úplně jiného. Možností jsou neomezené. Nutná je odvaha a ochota se učit a pracovat na sobě. Jak se ale rozhodnout a jaký zvolit postup. Stejné otázky se honí v hlavách mnoha lidí, kteří se dostanou do stejné situace jako já. Od svých školních let jsem byl zaměstnán na jednom místě, takže jsem si nebyl úplně jistý, jestli bude můj postup nejlepší, jelikož jsme ho neměl ověřený v praxi. Nicméně jsem se rozhodl pro následující kroky:
- obvolám několik známých, kteří se pohybují v oboru a mohli by teoreticky o nějaké práci na plný úvazek pro autorizovaného architekta vědět
- podívám se po servrech, které nabízí práci, jestli se nenajde nějaký inzerát, který by mne mohl zaujmout
- pokud žádná z těchto možností nevyjde, tak se vydám na volnou nohu ve spolupráci s mým tátou, který již skoro 20 let na volné noze je a mohli bychom se vzájemně doplnit v tom, co umíme
- v nejhorším případě se přihlásím na Úřad Práce a uvidím, co se bude dít
Celý tento postup vyplynul z mého přesvědčení, že není zrovna nejlepší doba pro stavebnictví jako celek a tak je asi zbytečné obesílat svým životopisem celou ČR, jelikož situace je podobná asi ve většině architektonických kanceláří. Po několika telefonátech se mi tato teorie potvrdila. Většina kanceláří, kam jsem se dovolal, buď sama propouští a nebo mají stop stav, aby byli schopni uživit své stávající osazenstvo.
Našla se ovšem jedna výjimka. Kontakt, který se ke mně dostal ani ne měsíc před tím, než jsem výpověď dostal. Během 14 dní bylo vše domluveno. Doufám, že se mi tam bude líbit a vzájemná spolupráce přinese dobré ovoce.