Letos to bylo stejné jako loni. I letos jsme v kostele tahali verše. Loni jsem o tom psal zde. Když jsem si teď přečetl a připomněl si tak ten loňský verš a v hlavě jsem si promítl uplynulý rok, tak musím říct, že slova toho verše se v mém životě naplnila. Zažil jsem spoustu vypjatých situací a musím říct, opravdu poctivě, že za některé jsem si mohl sám. Nicméně musím uznat, že když jsem svých chyb litoval a posil o Boha o moudrost, milost a pomoc, tak se dostavila. Bůh mi byl celý rok pomocí a nevím, jak bych se skrz ten rok dostal bez Něj.
Letos jsem si vytáhl Galatským 5:1
1 V této svobodě, do níž nás Kristus vysvobodil, pevně stůjte; nenechte se znovu zapřáhnout do otrockého jha.
Musím říct, že i tento verš mluví momentálně do mého života. Je mi povzbuzením do nelehkých věcí, kterým čelím takřka ve všech oblastech života. Je mi povzbuzením, abych se nevzdával a nenechal se rozhodit. Je mi také připomenutím, že tu mám úkol a že je třeba napnout někdy všechny síly k tomu, abych jej udělal.
Jsem zvědav, co si řeknu za rok, až si toto zase přečtu.