Prvního prosince je již tradičně celosvětovým dnem boje proti AIDS. Nemoc je to drsná. I když jsou vyvíjeny stále lepší a účinnější léky, tak jsou na ni zatím krátké. Dokáží člověku zajistit hodně dlouhý život, nicméně nákazy samotné jej zatím nezbaví. Člověk je tak stále nemocný, závislý na lécích a bojí se i třeba obyčejné chřipky a nebo rýmy.
Každým rokem se dělá kampaň na podporu boje proti této nemoci. Dělá se osvěta ohledně používání kondomů jako jedné z nejlepších metod, jak přenosu této nemoci zabránit a mnoho dalších akcí. Organizace ONE (jedna z největších charitativních organizacích na světě) by chtěla, aby na svět v roce 2015 přišla AIDS free generation.
Myslím, že všechny tyto snahy jsou skvělé a mají jistě aspoň nějaký úspěch v globálním měřítku. Nicméně jsem také toho názoru, že ta nejlepší a nejpřirozenější ochrana proti této nemoci, která neřeší jen samotnou nemoc, ale to, co k ní v současnosti vede, je sexuální zdrženlivost a manželská věrnost. Mnohem více se dá totiž dosáhnout tím, když se lidé budou chovat jinak, než tím, že budou používat ochranné pomůcky. Žádná ochranná pomůcka se nemůže srovnávat s tím, když se lidé nebudou (řečeno terminologií používanou v kontextu této nemoci) chovat rizikově.
Vím, že to je hodně staromódní názor, ale dějiny prokázaly, že je platný a že má cenu se ho dodržet. Risk má totiž jednu nevýhodu – jednou to totiž nemusí vyjít. Stojí lidstvu toto riziko za to?? Myslím, že ne.
Co si myslíte Vy?