Dnes si připomínáme 61 let od justiční vraždy Milady Horákové. Odvážná žena, která se stala obětí komunistických politických procesů. Nebudu zde vypisovat to, co se dá dohledat třeba na Wikipedii a nebo na webu Ústavu pro studium totalitních režimů. Nevím, jak to přijde Vám, ale já jsem toho názoru, že je veliká škoda a možná i hanba, že se Česká Republika nebo spíš lidé, kteří se dostali po listopadu k moci, nevypořádali se zločiny komunismu. Je škoda, že už se k mnohým věcem a případům vlastně vůbec nedostaneme.
Židé, kteří jsou pro mě v tomto úsilí ztělesněni v osobě Simona Wisenthala, po druhé světové válce hledali nacistické zločince, kteří unikli spravedlnosti a mnohé dopadli. Jedním z nejznámějších případů je dopadení Adolfa Eichmenna v Argentině.
Dá se říct, že zločiny, které byly spáchány za druhé světové války na židech, se nedají srovnat s justičními vraždami v tehdejším Československu. Myslím, ale že nejde o množství zločinů, ale o princip. Jde o to, jestli jsme ochotní si sami před sebou přiznat, že se udělala chyba a také nést následky této chyby. Jde o to, jestli jsme ochotni jít s kůží na trh. Jde o to, jestli jsme ochotni říkat nepopulární věci. Když v Jihoafrické republice skončil po mnohých letech apartheid, tak se jedna z nejznámějších obětí tohoto režimu Nelson Mandela rozhodl k radikálnímu vypořádání se se zločiny bývalého režimu. Viníky, které dopadli, donutil, aby přiznali své viny před svými oběťmi. Ty jim pak mohly odpustit a mnohdy se tak stalo. Možná si řekneme, že to bylo naivní, ale myslím si, že to šlo mnohem dál než to, co se stalo u nás. V Jihoafrické republice se zločiny pojmenovaly. U nás se do toho nikomu nechtělo. A to už bohužel nedoženeme.
Naši šanci na to, abychom se vypořádali s naší minulostí, jsme propásli. Já doufám, že se tou minulostí aspoň nenecháme do budoucna moc ovlivnit. Máme teď svobodu, kterou jsme si moc nezasloužili, tak si jí aspoň važme a žijme v pravdě aspoň nyní…
Protož, věrný křesťane, hledaj pravdy, slyš pravdu, uč sě pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: neboť pravda tě vysvobodí od hřiecha, od ďábla, od smrti dušě a konečně od smrti věčné, jenž jest odlúčenie věčné od milosti Božie. (Jan Hus, Výklad viery 1412)