zkušebna

Ve sklepě našeho domu jsme se na jaře rozhodli udělat zkušebnu pro nás muzikanty z Betánie (to je jméno našeho sboru, církve, kostela atd.).

Udělali jsme plány, nahodili rozpočet, nechali předělat plyn, udělat nové rozvody elektřiny, nakoupil se materiál na odhlučnění, vymalovalo se, uklidilo se…

… a pak tak trochu došel dech??

Jsme teď tak v půlce práce. Některé věci ještě chybí, ale doufám, že se nám snad podaří během zimy dát to celé do kupy tak, abychom tam mohli začít fungovat. Už se na to strašně těším. Ne, že by mi vadily zkoušky u nás v obýváku, ale přeci jenom ve zkušebně to bude mít větší efekt.

Je to můj sen už strašně dlouho – mít místo, kde bychom mohli pořádně zkoušet, místo, kde by byl prostor a čas se věnovat pořádně muzice, kterou děláme. Občas si připadám, že ten sen sním sám, ale když si vzpomenu, že docela dost lidí už na tom pomohla a to nejen fyzickou prací, tak nemůžu být sám a nebo ano?

Nevím. Jsem zmaten. Doufám, že opravdu sám nejsem. Proč ale teď lidé nekomunikují, nemůžou na chvíli přijít pomoct? Proč do toho dali peníze, když je to (aspoň mi to tak připadá) nezajímá? Nemám odpověď. Asi teď před Vánocemi nebyla vhodná doba na “brigádu”. Uvidím po Novém roce. Snad se věci dají do pohybu. Mám naději, sním svůj zkušebnový sen :-)