Začátek letošního školního roku se (aspoň, co se počtu svateb týká) opravdu vyvedl. Během jednoho měsíce se bralo celkem 9 našich známých a kamarádů. Není tam opravdu chyba v čísle, ale jedna naše známá si brala pro nás úplně neznámého člověka…
Nu a jelikož dvoje svatby byly ve stejný den, tak jsme nakonec viděli jen tři dvojice, jak si řekly své ano. Ale i to bylo stačilo. Na dvou z těch všech svatebních obřadů jsem měl dokonce tu výsadu hrát a byl jsem opravdu velice poctěn, že jsem dostal důvěru od snoubenců / novomanželů, abych jim s dalšími lidmi zahrál k jejich odvážnému počinu.
Nevěsty byly krásné, ženichové nervózní, rodinní příslušníci plakali… prostě svatby jak mají být…
Stella navíc vytvořila nový rodinný rekord – ve svých dvou měsících byla na třech svatbách a dokonce se účastnila i tří svatebních večerních oslav, přičemž dvě z nich stihla v jeden večer… Zajímavá statistika na jednu stranu, ale na druhou už jsme pak na konci tohoto kolotoče akcí byli trošku unavení – ovšem ne z množství svatebního cukroví, to se nepřejí nikdy :-).
Nad vodou nás drželo snad jen to, že to byly radostné události v životech našich přátel a známých a to, že se v dohledné době žádná podobná akce nechystá, takže si budeme moci odpočinout. Navíc poslední ze svateb probíhala v Říčanech u Prahy a tak jsme se mohli projít po Praze, obdivovat památky a dát si výbornou kávu ve Starbucks :-)
