Ahoj Vsichni!
Toto je mozna uz muj posledni e-mail z USA, i kdyz tu budu jeste necely tyden, ale ten budu prevazne na cestach, takze se asi na e-mail nedostanu, ale slibuji, ze az prijedu domu a dostanu se na e-mail, tak napisu sve dalsi dojmy, ktere jsem po ceste ziskal.
Posledni dobou jsem uz trochu unaveny a tak se tesim domu, ze se konecne poradne vyspim, protoze v americe na to proste neni cas. Pokusim se vysvetlit proc. Posledni tri weekendy jsem travil se svym bratrancem Davidem, ktery studuje nedaleko ode mne, jak jiste, aspon doufam, vsichni z mych predchozich e-mailu vite. pokazde to bylo jine, nebot jsme pokazde byli jinde. A tak jsem se moc nestihl vyspat, protoze pokud nekoho vidite sest dni v roce a z toho ty ctyri jsou za posledni tyden, tak je jasne, ze si s tim clovek mate opravdu co rici, je to zkratka takovy prival veci, ze nekdy slova nestaci.
Pokusim se tedy popsat sve zazitky s davidem, protoze to stoji zato.
Weekend c.1 – byl velice poklidny, byli jsme jen v Knoxvillu a tak se nic ohromneho nestalo, takze se o tom nebudu vubec rozepisovat.
Weekend c.2 – byl zabavny, a ted se dozvite jak. Jel jsem k Davidovi na navstevu do Chattanoogy. Docela pekne mesto, meli jsme to totiz i s prohlidkou (provedl nas jeden mistni architekt, ktereho jsme potkali na jednom mezinarodnim setkani). V patek jsme meli moznost si zajezdit na malych plachetnicich na nedaleke prehrade (moc krasny zazitek). Hlavni bylo ticho – zadne motory. V sobotu ona zminena prohlidka a vecer byl uvitaci maskarni ples (clovek musel vypadat jako nejaka postava z kreslenych veci – filmy, serialy, casopisy..).
No a Taky zvlastnim zvykem pri teto party je, ze divky zvou chlapce. Nas tym, tedy daviduv, protoze ja jsem se k nemu prisel jako slepy k houslim, se prevlekl za zelvy ninja – krunire tvorily plastove zelene talire za nekolik babek – a ja jsem se stal jejich ucitelem Triskou.
Na one party samotne to byla nuda, protoze porad varily rap, coz se ani pri dobre vuli neda snest ty tri hodiny… V nedeli jsme byli uz zpet v knoxvillu a jsem, cely rozklepany (zimou z americke klimatizace :-) precetl ve sboru dopis od nasich starsich. Nic jsem nevidel v te zari reflektoru, ale byla to sranda :-)
Weekend c.3 – byl cestovni. Rozhodli jsem se, ze navstivime naseho velmi dobreho kamarada Matouse, ktery zije se svoji rodinou v Kentucky v jednom malem meste asi 4hod od Knoxvillu. Vyrazili jsme jak nejrychleji jsme mohli, ale cestou jsem zjistili zajimavou vec. Zda se, ze nejrychlejsi automobily na americkych dalnicich jsou nakladaky. Nevim, jestli to je jen muj dojem, docela nam to jelo, ale kdyz uz vam poste provisti kolem auta tyrak, tak si rikate, ze to asi bude pravda. nejvice se jim darilo nas predjizdet do kopcu, coz je s podivem, nebot u nas se to tak casto nevidi. Dalsi cestovni zjisteni bylo, ze nejcastejsi vec, ktera po ceste smrdi, tak neni hnojene pole, ale skunk (smradlave to zvire prevelice). Nase cestovni debata se v tomto ohledu stocila k otazce. Smrdi ta dana mista proto, ze nekdo skunka prejel a nebo proto, ze skunk uvidel svetlo a ze strachu upustil nekolik gramu sveho aroma. pokud budete vedet odpoved (ja sam ji zatim nevim) dejte mi prosim vedet, nebot bych ji opravdu rad vyresil…
U naseho pritele bylo krasne. zavzpominali jsem si pri fotkach a orange juicu. Dalsi den jsme videli jeho pozemek, slyseli spoustu vtipu o redneck people (divni farmari) atd.. cestou zpet v nedeli jsme videl opravdu krasne veci, kdyz jedete po dalnici, tak nic nevidite, ale pokud cestujete mimo hlavni tahy, tak se vam ukazuje amerika z uplne jina strany a zjistite, ze i v teto zemi je spousta chudych lidi, ale na druhou stranu taky spousta peknych prirodnich koutu…
To by bylo o mem cestovani. Zjistil jsem, ze muj e-mail je docela dlouhy a tak sve vypravovani zatim ukoncim a snad zitra dopisu zbytek svych dojmu
Zdravi Vas vsechny vas cestovne naladeny americky zpravodaj
Mila